"Mám úzkost. Buší mi srdce, těkají myšlenky, cítim tlak na hrudi, svírá se mi krk a nemohu často podpadnout dech."

Mnoho mých klientů přichází stále častěji s podobným zadáním. Úzkost je Fenomén dnešní doby. Kde se bere, jaká je její příčina a jak s ní pracovat pomocí metody EFT, aby nepřerostla v paniku? Základní tipy se dovíte v tomto článku. 

Ale také to jak umět pracovat se stresem, momentálním strachem, úzkostí a nahromaděným vztekem, nebo jen s momentální bolestí, se můžete dovědět na semináři EFT ( v září 2021) Základní seminář EFT | Anna Pašková - EFT terapeutka emoční psychologie (eft-terapeutka.cz) nebo v knize EFT svoboda pro vaše emoce EFT - svoboda pro vaše emoce | Anna Pašková - EFT terapeutka emoční psychologie (eft-terapeutka.cz)

Jak vzniká úzkost a jakých tipů lidí se nejvíce týká?

Jedná se většinou o velmi citlivé lidi. Vstřebávají totiž násobně více podnětů, a jejich nervová soustava se tak mnohem snáze přetíží. Kromě obrazů, zvuků a událostí vnímají i hlavně emoce, atmosféru a slova mezi řádky. Jejich mozek je o to více zatížen mnoha dalšími podněty z okolí.  Člověk s citlivější výbavou je snáze přetížený. Citliví lidé proto bývají vnímáni svým okolím jako méně výkonní, komplikující a zdržující proces, postup kupředu.

Ale pravda je někde uprostřed. Tito lidé jsou většinou kreativní, inovativní a mají smysl pro detail. Jen potřebují více času. Což v dnešní rychlé době zaměřené na výkon je trochu problém. Protože ten, kdo je rychlejší a má ostré lokty, vyhrává. Proto dochází z jejich strany  k pochybám a srovnávání se a už to v hlavě víří. Dochází k sebekritice a obviňování se, že nejsou dost dobří nebo právě výkonní.

Jak se úzkost projevuje? Je to různé. Nejčastější jsou to fyzické projevy zmíněné na začátku, bušení srdce, tlak na hrudi, knedlík v krku, pocit, že nemůžeme dýchat, ale hlavní příčinou je velké množství negativních myšlenek, které lidem zaplňují hlavu, až mají pocit, že jim praskne. Když máte hlavu plnou strachu, tak vám nezbývá místo pro další aktivity v životě. Přestanete se radovat, úzkost ovlivňuje váš spánek a celkově váš život. Často díky nízké sebedůvěře se neumíte rozhodnout, tápete, jste roztěkaní, točíte se v kruhu pochybností. Abyste svou slabost zakryli, maskujete ji někdy agresí, nebo jinou formou boje vůči druhým, ale tím jen skrýváte svůj strach. Obrana je přece vždy útok.

Neřešená úzkost může mít souvislosti se somatickými problémy. Jako třeba s vysokým tlakem, s exémy, hormonální nerovnováhou, bolestmi zad zejména s trapézy nebo bederní částí apod.

Úzkostní lidé potřebují mít věci pod kontrolou. Zdá se jim život více čitelný a předvídatelný. Milují plány.    Nedej bože, že jejich plány nevyjdou. Plánování není ničím jiným než mentální aktivitou, která je odpoutává od přítomného okamžiku a schopnosti ho naplno prožít a navíc nutně vede k hodnocení. No a jelikož tato pandemická doba, ve které nikdo neví, co bude zítra, se projevuje úzkost velmi silně. Nemůže se plánovat. Je třeba žít více přítomností než budoucností a to úzkostní lidé špatně nesou.

Jak z toho ven? V první řadě přestaňte zrychlovat. Naopak se uklidněte a zastavte se. Dýchejte a hodnoťte své pocity. Co vás zrovna přepadlo za emoci, kde ji v těle máte a co ji to způsobilo. Přijměte svou úzkost. Když je třeba - Mluvte k ní.

Když totiž zpomalíte, necháte úzkost působit a tzv. si ji "odťukáte" pomocí metody EFT (viz.kniha nebo seminář), tak vás možná napadne:

Asi toho je na mě už opravdu moc

Potřebuju jít ven vyvětrat hlavu

Mít pravidelný pohyb, vím, že mi pomáhá

Potřebuju si dnes jít lehnout dřív, povinnosti počkají

Samotné uvědomění pomáhá. Miluji tento pravdivý citát :

"Pokud něco nemá řešení, nemá smysl si s tím dělat starosti" (svatá Dalajlámova pravda).

Udělejte si plán volného času!

Přestávky, čas na sebe a pravidelný spánek v danou hodinu

Buďte trpěliví a vytrvalí

Osvědčeným lékem proti úzkosti je vnímavost. Můžeme se ji naučit jako kteroukoli jinou dovednost, jednoduše ji přijměte jako fakt, aniž byste to vnímali jako vlastní selhání. Úzkost není nemoc a nedá se na ni zemřít. A pravděpodobně s úzkostí budete žít i nadále. Není na tom nic strašného, pokud se naučíte před ní neutíkat.

Není to úzkost, která nás vyčerpává, ale útěk před ní a boj s ní. Pojďme se na úzkost podívat jinak: ne jako na příčinu potíží, ale jako na následek. Pokud máme odvahu své úzkosti přijmout, prozkoumat je a vyslyšet, můžeme se od nich leccos dozvědět. Jak se to dělá?

Všimněte si dechu, normálně dýchejte. S nádechem do těla vchází energie, s výdechem odchází napětí.

Uvolněte obličej i mozek uvnitř hlavy. (Ano, jde to.)

„Projeďte“ své tělo znovu. Jak se cítíte teď?

Bohužel se neustále snažíme svému okolí a sami sobě dokazovat jak jsme dobří, dokonalí a chyby si nepřipouštět. Ale je to velký nesmysl. Učení je nutně spojeno s chybami. Pokud odmítneme dělat chyby, zůstáváme u neschopnosti a nevědění – ty ale tím, že před nimi zavřeme oči, nezmizí.

Začněte s tím. Tady a teď. Protože žít lze jen v přítomném okamžiku. Každá vteřina je nový začátek. Začínejte znovu a znovu, ovládněte koloběh, přetněte začarovaný kruh. Jedinou životní jistotou je změna. Odteď neovládá úzkost vás, ale vy ji. Buďte k sobě laskaví, vaše učitelka pak nebude muset být tak přísná.

Berte svoji úzkost jako kompas na vaší cestě životem, který ukazuje správný směr.